Následující informace vychází z mých zkušeností z našeho roadtripu, který jsme podnikli v říjnu 2025. Na úvod vám sem tedy vložím rozcestník, odkud se můžete dostat na všechny články týkající se našeho roadtripu 🙂
Kdy je to nejlepší období na to vyrazit do USA? Určitě bude záležet, jaké státy konkrétně chcete navštívit a co od dovolené očekáváte. My vyráželi na západ a přemýšlela jsem nad tím takto:
Vyrazili jsme v říjnu 2025 a bylo to perfektní rozhodnutí. Projeli jsme Kalifornii, Nevadu, Utah a Arizonu – všude byly velmi příjemné teploty, a zároveň noci se stále daly strávit ve stanu. Pozor však na vysoké polohy, například v Bryce Canyonu bylo ráno okolo nuly, to samé v Yosemite, kde už přicházel i první sníh. Dny byly stále poměrně dlouhé, davy lidí opadly, ceny byly super... za mě byl říjen pro náš roadtrip super volbou.
Osobně bych se vyhnula létu hlavně kvůli těm davům a teplotám. Nemám ráda velká horka a ani mačkání se s ostatními. Září je super měsíc na roadtrip, stejně jako ten říjen. To samé květen, dlouhé dny, v Yosemite silné vodopády... Zimní měsíce bych osobně zavrhla hlavně kvůli krátkým dnům. To se ale bavíme o roadtripech, do New Yorku, LA, na Floridu a dalších měst bych vyrazila klidně celoročně. Záleží tedy hlavně na tom, co jsou vaše priority, USA je natolik velká země, že se to nedá generalizovat. Chtěla jsem vám ale ukázat, jak jsem nad tím přemýšlela já, třeba vám to taky pomůže 🙂
Letenky do USA nebývají drahé, úplně běžně je můžete sehnat někde mezi 10 až 18 tisíci. Já letenky vyhledala klasicky přes Flights Google. My letěli na západní pobřeží, abychom si mohli projet Kalifornii, Nevadu, Utah a Arizonu. Za dobré ceny do Los Angeles, San Francisca a Las Vegas léta British Airways, Delta, United, Lufthansa anebo se zajímavou akcí občas přijde i TAP. Těch aerolinek je hromada, stačí mrknout na ten odkaz výše. Jak dlouho dopředu kupovat? My kupovali asi 3 měsíce před odletem, když jsem ale projížděla nabídku, tak i termíny za půl roku byly za stejnou cenu.
Odbavené zavazadlo jsme volili z jednoho jediného důvodu – chtěli jsme si s sebou vzít vařič, stan a nějaké jídlo. Pokud neplánujete kempovat, doporučuji se sbalit čistě do krosny a tu vzít jako příruční zavazadlo, u většiny společností stojí odbavené zavazadlo v jednom směru okolo 1 800 až 2000 Kč.
ESTA si doporučuji vyřídit jako první věc po koupi letenek. ESTA platí dva roky nebo do konce platnosti vašeho pasu. Bohužel na konci roku 2025 dost podražila a nyní za ni zaplatíte už 40 $. Vyřídíte si ji jednoduše online přes oficiální webové stránky, určitě se vyhněte různým neoficiálním stránkám. Schválí vám ji do 72 hodin. Pokud vás letí víc, stačí vám vytvořit jednu hromadnou žádost.
Když jsme u těch formalit, ještě se s vámi podělím o mou osobní zkušenost z října 2025 a následně dubna 2026. Na imigrační doporučuji přijít připraven, já s sebou měla pro jistotu vytištěnou ESTA, potvrzení alespoň z prvního ubytování, a hlavně co, potvrzení o zpátečních letenkách. Kromě ESTA chtěl pán vidět oboje. Připravte si odpovědi na otázky, proč do USA cestujete a co tam budete dělat. Taky je fajn umět z hlavy vypálit datum, kdy letíte pryč. To jsou vlastně jediné dvě otázky, než nám pán řekl enjoy your holiday a my šli dál. Pokud z toho máte tedy obavy, nemusíte, je dobré být připraven, být v klidu a vždycky odpovídat pravdu.
Ceny za zdravotní péči v USA jsou šílenost. My jsme to vyřešili pojištěním k platební kartě od Raiffeisenbank (kterou využíváme hlavně na letištní salonky zdarma, ale v ceně je právě i to pojištění pro vás i celou rodinu), máme tam na léčebné výlohy 10 milionů korun. Za mě je těch 10 milionů nezbytné minimum, pokud chcete mít ale fakt klid na duši, doporučuji klidně i vyšší krytí. Ideální mi na to přijde pojištění od AXA ve variantě Excelent s celkovým krytím až 500 milionů, nebo alespoň Komfort s celkovými výlohami 20 milionů. Pokud chcete mrknout, jak to vychází, běžte přes tento odkaz, budete tam mít započítanou okamžitou slevu 50 %, mám u nich nastavenou slevu pro mé čtenáře 🙂 Je jen na vás, jak moc to budete chtít řešit, my se nad tím upřímně moc nezamýšleli a až zpětně nám došlo, že v kontextu USA nebylo 10 milionů vlastně žádná hitparáda 😀 Příště bych zvážila vyšší pojištění.
Ze všech stran se na vás bude pravděpodobně valit, že do USA určitě potřebujete kreditku. Za mě se to dá i bez ní, ale s ní je to určitě pohodlnější. Auto se dá za jistých podmínek vyřídit i bez ní, v obchodech zaplatíte klasicky debetkou, to samé benzín atd. V lepších hotelech se vám může stát, že budou vyžadovat kreditku kvůli záloze. To se dá ale také obejít například přes Airbnb, nebo zkrátka vybírat takové hotely, kde ji chtít nebudou. Jak ale říkám, s kreditkou je to tu mnohem pohodlnější, můžete si vybírat z více autopůjčoven, nemusíte řešit podmínky hotelů, plus k ní budete mít letištní salonky zdarma a také to pojištění, jak jsem již zmiňovala výše. My cestujeme s kreditkou od Raiffeisenbank, protože ji máme k našemu účtu zdarma a využíváme právě i to cestovní pojištění a letištní salonky.
Co se týče hotovosti, měli jsme s sebou nějaký menší obnos dolarů. Vše jsme se snažili platit Revolutem kvůli mnohem lepšímu kurzu, než na jaký narazíte v Česku ve směnárnách. I tak jsme si ale nižších pár set dolarů s sebou vzali, a protože fakt téměř nikde nebyli potřeba, platili jsme hotovostí alespoň benzín, což občas znamenalo lepší cenu za galon. Doporučuji tedy jako zálohu nějaký cash, zkrátka pro tu největší jistotu, ale všeobecně doporučuji platit Revolutem, protože se to jednoduše vyplatí nejvíc.
O dýškách v USA jste už určitě slyšeli, dávají se tu zcela běžně a nejsou malá, počítejte třeba s 15–20 %. Nejvíce to pocítíte, když budete chodit do restaurací. Musím říct, že nám se tato dýšková politika docela vyhnula, ale to hlavně proto, že jsme nakupovali v supermarketech, jedli ve fast foodech, bydleli mimo velké hotely, a v restauracích jsme byli jen párkrát.
Při nákupech počítejte s tím, že ceny v obchodech a v jídelních lístcích neobsahují daň z prodeje – ta se připočítá až u pokladny. Výjimkou je pět států, kde se tato daň neplatí vůbec – například v Oregonu nebo Montaně zaplatíte přesně to, co je na cenovce. To se může vyplatit hlavně při nákupech oblečení nebo elektroniky.
Neumím si představit nemít data, a vám je doporučuji všema deseti taky. Řešili jsme to pomocí eSIM, kdy jsem se v různých zahraničních diskuzích dočetla, že skvěle tu funguje eSIM od Nomad. Je pravda, že Nomad oproti například populárnímu Airalo v USA rozhodně konkurují cenou, a musím říct, že všude nám data od Nomad šlapaly perfektně. Za 20GB jsme platili nějakých 378 Kč.
Jídlo jsme v USA řešili pěti způsoby – fast foody, benzínky, vlastní jídlo z ČR, restaurace a supermarkety. Vše podrobně rozepisuji včetně konkrétních cen ve článku, kde sdílím detailní rozpočet našeho roadtripu. Najdete tam také tipy na konkrétní benzínky, supermarkety a fast foody.
Nicméně, my do USA za gastronomií nejeli, takže jsme se to snažili pojmout co nejlevněji, ale zároveň ne úplně na úkor kvality a výživnosti jídla. A to se nám myslím povedlo skvěle, tak mrkněte 🙂
Ceny za ubytování jsem probrala kompletně také v samostatném článku, protože je to velké téma a zároveň velká položka v rozpočtu, na které se dá dost ušetřit. V USA se dá spát na hotelích, populární jsou taky motely, ale hodně se nám osvědčilo i Airbnb, kde se dají najít poklady za super cenu. Největší finanční gól je ale určitě kempování, které je v USA nejenom úžasným zážitkem, ale také způsobem, jak stáhnout výdaje mnohem níž. Narazíte tu na hromadu kempů, státní kempy najdete na webových stránkách Recreation.gov, které jsou velmi praktické a podrobné. Můžete si předem zarezervovat místo, vybrat konkrétní kempovací spot a nejlepší na tom, že vás to často nebude stát pro celou skupinu víc, jak pár set korun na noc. V těch nejznámějších parcích, jako je třeba Yosemite, je o kempy ale velký boj a je potřeba si pohlídat termín spuštění rezervací. Co se týče naší kempovací výbavy, s sebou jsme si z ČR vezli stan, spacáky, karimatky a vařič. Kartuši jsme dokoupili ve Walmartu. Vše z toho by šlo pořídit ve Walmartu, ale neradi věci kupujeme na jednorázové použití, proto jsme si vzali naši vlastní výbavu.
Dalším způsobem, jak ušetřit, je jet mimo sezónu. V říjnu byly ty ceny už někde jinde, než o hlavních prázdninách, a šlo to znát. Také doporučuji zabookovat aspoň některá ubytování dopředu, pokud tušíte, kudy pojedete. No, víc jsem to rozepsala v tom podrobném článku, takže pokud řešíte ubytování v USA, určitě si počtěte.
Vstupy do národních parků můžete kupovat buď jednotlivě, nebo můžete investovat do ročního passu America the Beautiful Pass. Ještě do roku 2025 stál pouhých 80 $ a zajistil vstup do národních parků jednomu vozidlu a všem cestujícím v něm. Pokud jste tedy měli na programu alespoň tři národní parky, tak se už spolehlivě vyplatil, protože jednotlivý vstup do národních parků je většinou okolo 30–35 $ za auto.
V roce 2026 došlo však pro zahraniční turisty k velmi nepříjemné změně ceny, kdy místo původních 80 $ nově stojí 250 $. Au. Zatímco dřív byla koupě tohoto passu prakticky samozřejmostí, teď doporučuji propočítat, jestli se vám opravdu vyplatí. Ještě pro úplnost zmíním, že platnost passu je 1 rok a bohužel není přenosný. Koupit ho můžete na vstupu do jakéhokoliv národního parku.
Od roku 2026 vznikl také seznam 11 nejnavštěvovanějších národních parků, kde je to se vstupem ještě trochu jinak. Kromě standardního vstupu 35 $/auto budete jako zahraniční turisti platit ještě šílených 100 $/osoba. Do těchto parků patří takové ty klasiky, jako je Yosemite, Grand Canyon, Zion, Yellowstone... pokud tedy jedete takovou tu americkou klasiku, vůbec nepřemýšlejte a i přes vyšší cenu kupujte American the Beautiful Pass, s tím to totiž máte všechno už v ceně.
Samostatnou kapitolou jsou státní parky, kam vám ani American the Beautiful Pass stačit nebude. Zde se totiž platí vstupné zvlášť. Nás se to týkalo třeba ve Valley Of Fire, dalším populárním státním parkem byl na naší cestě třeba Goblin Valley.
U turisticky vytížených národních parků také došlo k tomu, že se začali vytvářet časové sloty pro vstup/vjezd do parku. Týká se to například Yosemite, kdy v hlavní sezóně musíte předem rezervovat povolení na vjezd do parku. Rok od roku se to může měnit, zatímco v roce 2025 bylo potřeba zakoupit vstup na přesný čas do národního parku Arches, v roce 2026 to bylo zase zrušeno. Doporučuji každý park ověřit předem přes oficiální stránky, které jsou perfektní a přinesou vám opravdu spolehlivé a aktuální informace o každém parku.
Jestli se mi něco opravdu moc na amerických parcích líbilo, tak jejich visitor centra. Jsou šíleně zajímavá, narazíte tam na ochotné rangery, dostanete zdarma podrobné mapky a hromadu tipů. Určitě nevynechejte! Pokud navíc chcete sbírat nějaké suvenýry z národních parků, tak právě zde máte možnost. Nemám ráda kýče, ale v USA ty suvenýry opravdu umí, my například sbírali pohled z každého parku, kde jsme byli. Ceny tu jsou překvapivě příjemné.
Pokud budete mít jako my smůlu a štěstí v jednom na shutdown, ušetříte nemálo peněz. Shutdown nejvíc hrozí v říjnu kvůli schvalování rozpočtu. Parky jsou i během shutdownu běžně otevřené, avšak služby mohou být omezené. Uzavřená visitor centra (což mě teda šíleně mrzelo), omezené shuttle busy, plus tedy fakt, že se do parků neplatí žádné vstupné. Ta dostupnost služeb v parcích ale také dost záleží stát od státu, v Kalifornii byly všechny parky opravdu velmi osekané, zavřená visitor centra a tak dále, ale třeba v Utahu bylo naopak vše otevřené, a kromě toho neplacení vstupu bych asi nepoznala rozdíl.
Některé populární túry jsou omezené, co do počtu turistů za den. Pokud na tyto ikonické túry budete chtít jít (mezi nejznámější patří třeba Angels Landing v Zionu), je potřeba si koupit lístek do loterie. Ano, je to tak moc bizární, jak to zní 😀 Cena za lístek do loterie je nevratná, i pokud povolení ke vstupu nevyhrajete. Vše opět vyřídíte přes recreation.gov, stejně jako ty časové sloty na vstupy do parků. Je to fakt super praktická stránka, přes kterou vyřídíte většinu věcí ohledně parků a kempování. Loterii víc popisovat nebudu, protože na přesných pravidlech záleží hike od hiku, jen upozorňuji, ať vás to nepřekvapí.
Co se týče bezpečnosti – my se pohybovali 95 % našeho roadtripu v přírodě. Tady jsme se, co se týče nějaké kriminality, cítili velmi bezpečně, příjemně, nijak jsme nevnímali politickou situaci a ani jsme se nebáli zlodějů. Ve městech je to ale jiná pohádka. Kriminalita v amerických městech je poměrně vysoká, a pokud se sem chystáte, buďte přirozeně na pozoru. Nenechávejte ideálně vůbec nic v autě a při pohybu ve městě buďte obezřetní, koneckonců jako v každé jiné metropoli. Co se ale týče té přírody, tady jsme opravdu neměli důvod se bát, tedy alespoň ne lidí 😀 V přírodě jsme řešili spíše zvířata, hlavně medvědy a hady. V Kalifornii se pohybují černí medvědi, kteří nejsou zdaleka tolik nebezpeční, jako grizzly. I tak je ale nechcete překvapit a vyděsit, proto jsme se koukali kolem sebe a nahlas si povídali (v Sequoia a Yosemite). Z hadů jsme měli největší respekt z chřestýšů, ale na ty jsme naštěstí nenarazili. Jednoho hada jsme viděli na Grand Canyonu paradoxně na turistickém chodníčku, a tím to naštěstí skončilo.
Ta nejtěžší otázka na konec – jak naplánovat nezapomenutelný roadtrip? Vzdálenosti v USA jsou obrovské a i když to na mapě nevypadá, opravdu dost se projedete. Je tedy dobré to nepřestřelit a nechat si dost času.
My jsme začali tím, že jsme si určili priority, co chceme vidět – pro nás to byl určitě Yosemite, Sequoia, Bryce Canyon, Grand Canyon, plus jsem měla na seznamu pár dalších míst. Z toho jsem vycházela, hodila jsem si ta místa do mapy, koukala jsem, co je po cestě, co k tomu lze přidat… všeobecně doporučuju být v každém parku minimálně jeden celý den. I to je upřímně málo, ale pro nás bylo klíčové na tomto roadtripu zažít rozmanitost. Nevadilo nám řídit třeba 3–4 hodiny denně, když byl potřeba dlouhý přejezd (například od Grand Canyonu do Joshua Tree, za volantem jsme vydrželi i mnohem více hodin). Cesta pro nás byla cíl a nevadilo nám to. Jen opravdu doporučuji hodit ta místa do mapy a kouknout se na reálné vzdálenosti, ať najednou nezjistíte, že každý den trávíte 5 hodin v autě a na parky vám nezbývá vlastně čas.
Takže za mě tři nejdůležitější věci:
Náš roadtrip byl nabušená jízda, která určitě není pro každého. Pokud vám ale nevadí prožívat každý den dovolené naplno, nepotřebujete vyloženě odpočinkové dny, chcete zažít maximum a projet kus USA, budete z něho nadšení, stejně jako jsme byli my. Pokud ale můžete, doporučuju si přidat 3–5 dní. Kdybychom je měli, určitě by se nám moc hodily. Byli bychom déle v Yosemite, navštívili bychom Goblin Valley, v parcích, kde se nám líbilo, bychom si udělali víc túr… ale aspoň máme důvod se vrátit 🙂
