Zpáteční letenky z Vídně do Los Angeles s jedním přestupem v Londýně a včetně odbaveného zavazadla stály 13 510 Kč/osoba. Letěli jsme s British Airways. Neřekla bych, že to byla nějaká velká akce, letenky jsem kupovala v červenci 2025 s tím, že jsme letěli v říjnu 2025. V akci se dají sehnat ještě levněji, zaujaly mě ještě letenky s TAP Portugal v akci za nějakých 9 500 Kč, ale bohužel až na listopad, a to jsme nechtěli kvůli krátkým dnům. Všeobecně za velmi příjemné ceny létá právě British Airways, TAP Portugal, Delta, Lufthansa, United, Swiss... lety do USA jsou frekventované, je z čeho vybírat a ceny jsou za mě férové. Letenky jsem hledala primárně přes flights.google.com.
Esta jsme kupovali ještě za starou cenu před velkým zdražením, které proběhlo na konci roku 2025. ESTA nás stála pouze 21 $, nyní je potřeba počítat s téměř dvojnásobnou cenou 40 $. ESTA platí dva roky nebo do konce platnosti vašeho pasu. Zažádali jsme o ni hned po koupi letenek (věděli jsme, že by neměl být problém) a schválili nám ji bez potíží. Schválí vám ji do 72 hodin. ESTA si vyřídíte jednoduše online přes oficiální webové stránky, vyhněte se různým neoficiálním stránkám.
Půjčení auta na 16 dní nás vyšlo celkem na 15 487 Kč. Tato částka je kompletní včetně plné pojistky. Tady jde pěkně vidět, že roadtrip ve čtyřech lidech se vyplatí mnohem víc, tato částka děleno čtyřma je zkrátka příjemnější. Půjčení auta podrobně rozepisuju v tomto podrobném článku o půjčení auta v USA, včetně všech tipů a věcí, na co si dát pozor. Zde jen ve stručnosti, měli jsme půjčeno od společnosti Alamo a můžu to moc doporučit. Ještě víc můžu doporučit půjčit si přes prostředníka, protože ten má ceny zpravidla nižší – u nás to byla úspora asi 2 000 Kč oproti oficiálním stránkám Alama, a navíc jsme dostali jednu plnou nádrž benzinu zdarma. Těch prostředníků je hromada, já doporučuji z vlastní zkušenosti DiscoverCars nebo Economy Car Rentals.
Celkem jsme podle tachometru najeli 4 570 kilometrů a benzín nás stál jen 4 782 Kč, což je naprostá pecka. Na ty levné ceny paliva si člověk zvyká rychle. Co se týká tankování, docela dost záleží na tom, v jakém státu zrovna jste. V Kalifornii byl benzín o poznání dražší než třeba v sousední Arizoně nebo v Utahu. Věděli jsme to předem, takže jsme si například před opuštěním Arizony natankovali do plna, abychom nemuseli zbytečně platit více o pár kilometrů dál v Kalifornii. Tyto a další triky najdete také v tom článku o půjčení auta.
Na benzínu jsme ušetřili také proto, že jsme od našeho zprostředkovatele půjčení auta dostali jednu celou nádrž auta, a to potěší.
Co se týče ubytování, kompletní přehled včetně podrobných cen a tipů najdete v tomto článku. Je to opět velké téma, takže jsem se rozhodla to podrobně rozebrat v samostatném příspěvku. Kombinovali jsme hotely, motely, penziony, Airbnb, kempovali jsme, spali v autě… od všeho něco a nemělo to chybu. Celkem jsme za ubytování nechali 8 713 Kč za osobu, což mi přijde za 15 nocí jako velmi fér cena. Největší podíl na tom měly tři faktory: jeli jsme mimo sezónu, vše jsem zabookovala dopředu a mohla jsem si tím pádem vybírat z těch nejlevnějších nabídek, a zatřetí to kempování za pár korun v autě/ve stanu udělá opravdu velký rozdíl. Vše podrobně rozepisuju v tom článku, včetně všech odkazů. Ubytování doporučuji nepodcenit, dají se na tom ušetřit fakt tisíce korun.
Za jídlo jsme celkem utratili 5 461 Kč/osoba. Nerada do sebe házím instantní polívky a pořád dokolečka smažené a fast foody, takže to byl poměrně oříšek vybalancovat, ale myslím, že se nám to v rámci možností podařilo. Jídlo jsme řešili těmito pěti způsoby:
Benzinky jsou v USA skrytý poklad, pokud víte, které stojí za to.. Dělala jsem si předem docela průzkum a na benzinky Maverik jsem nečetla jediné negativní slovo. Je to velmi oblíbená benzina, na kterou narazíte hlavně v Kalifornii, Utahu a Nevadě. Šli jsme sem 9x na snídani, oběd nebo večeři, koupili jsme si tu hromadu kafíček s sebou, a i tak jsme tu nechali celkem jen 1 422 Kč/osoba. Mají tu výborná burrita okolo 6 $, obří plátky pizzy, hot dogy, které si sami obložíte podle svých představ, snídaňové toasty, a o jejich nabídce nápojů ani nemluvím. Obří kafe průměrné kvality velikosti XL si tu koupíte do padesáti korun.
Pokud vyrážíte do Wisconsinu, uložte si benzinku Kwik Trip, pokud do Texasu a okolí, určitě bych mrkla na Buc-ee’s.
Fast foodů je v USA hromada, my 90 % návštěv směřovali do našeho oblíbeného In-N-Out. Jedná se o fastfood, na který narazíte pouze na západě. Je to rodinná firma, která si zakládá na vyšší kvalitě surovin než běžná rychlá občerstvení (a ta chuť tomu opravdu odpovídá, není to domácí burger ani burger z restaurace, ale chutná prostě mnohem lépe než v našem mekáči). Jasně, je to pořád prasárnička a dýl jak 14 dní v kuse bych to jíst nechtěla, ale na tu krátkou dobu je to super a hlavně co, dá se tam najíst opravdu levně! Dvojitý burger v In-N-Out seženete okolo 100 až 120 korun (záleží na pobočce). Jedli jsme tu 6x, většinou kompletní menu s hranolkami, a nechali jsme tu za těch 6 návštěv 953 Kč/osoba.
Do USA jsme si brali i nějaké vlastní zásoby, ne z toho důvodu, že by se tam snad nedalo koupit jídlo, ale spíš z důvodu nějaké jistoty. Hned jsme mířili do národních parků, kde nebyly obchody, a chtěli jsme mít s sebou zkrátka alespoň něco málo svého. Jestli něco nemůžu, tak riskovat hlad 😀
Měli jsme vlastní snídaně, které jsou pro mě základ a ve kterých nechci dělat úplně kompromisy, protože muffin na snídani mi prostě nestačí. Brali jsme si s sebou instantní ovesné kaše (miluju složením ty od MG nebo i od Emca bez cukru), ty stačí promíchat s proteinem, na to čokoládu, arašídové máslo a relativně vyvážená snídaně za pár korun je na světě.
Na obědy a večeře jsme si s sebou vzali 6 porcí hotovek, dostala jsem darem hotovky od Mungo Hero, a tak jsem je rovnou využila a ochutnala. A jsou boží! Pokud máte rádi dobře ochucené jídlo, které navíc váží doslova pár desítek gramů a stačí zalít vodou, mohlo by se vám to líbit. Super je navíc to, že všechny hotovky od Mungo Hero jsou veganské, což se nám do USA hodilo, protože tu platí přísný zákaz dovozu masa, a to i v hotovkách. Tak na to kdyžtak pozor, ať o své zásoby nepřijdete už na letišti, kdyby to chtěl někdo řešit. Mungo Hero nabízí buď klasickou verzi nebo XL verzi, já doporučuji tu XL, protože ta vás fakt nasytí a je tam i dost bílkovin.
Dále jsme si s sebou vzali nějaké proteinové tyčinky a sušenky. Za jídlo z domu jsme nechali asi 500,-/osoba, plus těch 6 hotovek získaných darem od Mungo Hero vychází na nějakých 1 350 Kč.
Nakupovali jsme i v supermarketech, ale tady jsme moc neexperimentovali, prostě jsme chodili do Walmartu, kde byly ceny mnohdy opravdu podobné, jako v Česku. I tady mají hromadu hotovek, ale už je to větší kompromis co do složení, ale také jsme jich pár vyzkoušeli. Ve Walmartu jsme nechali na osobu 878 Kč.
Za jídlem jsme do USA neletěli, takže to pro nás nebyla úplně priorita. Jediné co, chtěli jsme si zajít na pravou americkou snídani plnou javorového sirupu a lívanců, plus jsme si chtěli dát burger někde jinde, než ve fastfoodu. Na konci cesty, v LA, jsme se docela rozjeli s kafíčky v kavárnách, plus jsme si tam ujížděli na naprosto dokonalých street food tacos. Za jídlo venku jsme nechali 1 704 Kč/osoba.
Na vstupech jsme na podzim 2025 ušetřili kvůli federálnímu shutdownu. Parky jsou i během shutdownu běžně otevřené, avšak služby mohou být omezené. Uzavřená visitor centra (což mě teda šíleně mrzelo), omezené shuttle busy, plus tedy fakt, že se do parků neplatí žádné vstupné. Ta dostupnost služeb v parcích ale také dost záleží stát od státu, v Kalifornii byly všechny parky opravdu velmi osekané, zavřená visitor centra a tak dále, ale třeba v Utahu bylo naopak vše otevřené, a kromě toho neplacení vstupu bych asi nepoznala rozdíl.
Takže pokud se vás dotkne shutdown, nezoufejte, ušetříte za vstup a i tak můžete parky navštívit. I když zrovna toto není něco, na čem by chtěl člověk šetřit, těch pár stovek bych jim moc ráda přispěla. Měli jsme totiž v plánu pořídit za 80 $ American the Beautiful Pass (za celé auto včetně všech pasažérů), se kterým bychom mohli navštívit všechny národní parky bez dalšího příplatku. Pokud plánujete více parků, na American Beautiful Pass určitě mrkněte, ale také tam bohužel došlo k navýšení ceny – místo původních 80 $ za něj od roku 2026 zaplatíte 250 $. Takže už to chce opravdu dobře propočítat, jestli se vám to vůbec vyplatí, vzhledem k tomu, že jednotlivý vstup do parku stojí většinou okolo 35 $. Dříve nebylo o čem, teď už bych si to spočítala. Víc o vstupech do parků píšu ve všeobecném článku o USA, kde najdete všechny důležité informace na jednom místě.
Další kategorií jsou nikoliv národní, ale státní parky. Na ty totiž American the Beautiful Pass neplatí. My ze státních parků navštívili pouze Valley of Fire, kde jsme za vstup platili 15 $. Další velmi populární státní park je například Goblin Valley State Park, který jsme bohužel nestihli, ale také je to velmi oblíbený turistický cíl a mám ho na seznamu.
Za parkování v LA jsme zaplatili celkem nějakých 436 Kč, za mobilní data 378 Kč (20GB). Dělala jsem si rychlý průzkum poskytovatelů eSim, a v USA mi přišla nejzajímavější nabídka od Nomad. Mají aplikaci do mobilu a bylo to celé velmi pohodlné a hlavně funkční. Ty necelé čtyři stovky jsme platili za 20 GB dat s platností na měsíc. Pokud appku Nomad ještě nemáte, po zadání kódu JAKULBED získáte 5 $ (a já taky, děkuju!).
Individuální výdaj, který vám nic neřekne, protože každý vyráží odjinud. Pro úplnost informací ho sem však doplním, za cestu na letiště od nás z Jeseníků do Vídně a zpět jsme zaplatili 900 Kč/osoba.
Výdaje na osobu:
Celková cena je tedy 39 886 Kč/osoba. Kdybych k tomu připočítala ještě ty hotovky od Mungo Hero, které jsme neplatili, dostaneme se na částku 41 236 Kč. Tato částka obsahuje vše, kromě suvenýrů a osobních nákupů. Nějaké peníze jsme ušetřili ještě na dvou věcech, které tu zmíním, ať víte, že tu chybí. Od našeho zprostředkovatele na půjčení auta jsme dostali jednu celou nádrž zdarma, což se velmi hodilo. Ještě tu určitě musím zmínit cestovní pojištění, které v tomto článku nenajdete, protože jsme si ho nezřizovali. Využíváme cestovní pojištění zdarma k naší platební kartě (píšu o tom v tomto článku), jinak je to ale výdaj, který také pocítíte a je dobré s ním počítat.
No co vám budu nalhávat, já jsem z toho naprosto nadšená a mám chuť jet znovu, když vím, že to nestojí raketu. V USA se ty ceny ale umí nabalit poměrně rychle, stačí chodit každý den do restaurace a na 60 tisících jste během chvíle. To samé ubytování, stačí ho řešit víc na poslední chvíli a můžete za něj zaplatit dvojnásobek, nemluvě o tom, pokud se rozhodnete nekempovat. Je to zkrátka šíleně individuální a cílem tohoto článku je ukázat vám, jak se nad tím dá přemýšlet, na čem se dá ušetřit, a jak se přibližně pohybují ceny. Doufám, že to pro vás bude užitečné, sama bych byla za takový článek v dobách plánování ráda, tak snad vám poslouží! 🙂 A třeba trochu uklidní. Nebo snad nakopne, abyste taky konečně vyrazili a splnili si sen?
